Pomoz si sám aneb tady kampeličky fungují
I to patří mezi zásady komunitní záložny v Gasabo.
„Prosím pokladní, aby otevřely kasu,“ zahajuje jednání předsedkyně komunity. Tři ženy se zvednou a každá otevře jeden zámek na plastové pokladně. Rozdělení odpovědnosti mezi různé osoby snižuje riziko zneužití – tak jako u našich korunovačních klenotů :o))
„Kdo poskytne příspěvek do sociálního fondu?“ Předsedkyně se rozhlíží kolem, hlásí se tak třetina žen. Sociální fond je dobrovolný, nicméně příspěvky se zapisují do zelených vkladních knížek, které každá z členek vlastní. Základní výše je 100 rwandských franků, přibližně 3 Kč. Z fondu se potom platí pomoc v případě, že se některá z členek ocitne v mimořádné životní situaci, jakou může být například úraz nebo těžká nemoc. Přispěvatelky vstávají a peníze vkládají do velkého lavoru u nohou paní účetní. Lavor je tady vůbec ústředním předmětem: lidé v něm na hlavě přenášejí plodiny, s lavorem se chodí do nemocnice rodit, tady slouží jako kasička. Zvedám se a do zašedlého lavoru vkládám to, co bych doma dala za jeden oběd. Lavičkami to radostně zašumí.
Teď ale nastává hlavní část schůze: navyšování podílů v záložně. Jeden podíl má hodnotu 500 franků, na tomto setkání se účastní všechny. Členky se mohou navyšování zdržet pouze třikrát po sobě. Po zapsání nových podílů se hlásí ty, které si chtějí vzít půjčku. Půjčka je úročena 5 %, takže členkám, které půjčky nečerpají, se hodnota podílu zvyšuje. I půjčování však má svá pravidla: půjčku nelze použít na běžnou spotřebu, pouze na aktivity, které vytvářejí příjem, například pořízení sazenic nebo rozšíření půdy pro pěstování zeleniny.
To je totiž s projektem úzce spojeno. V Gasabo se ženy s podporou UNICEF učí pěstovat plodiny. Komunita k tomu poskytla velké pole před zdravotním střediskem. Na poli ženy experimentují s fázovanou sadbou, která zajistí obživu i mimo hlavní sklizeň, a s různými druhy hnojiv: v části označené T0 rostou fazole bez hnojení, T1 je označeno pole, kde se hnojí pouze organicky – hnojem místních krav a koz, a v části T2 používají hnůj kombinovaný s profesionálními hnojivy. Na první pohled je mezi T0 a zbytkem pole veliký rozdíl. Aby však bylo čím hnojit, je nutné mít zvířátka. Ve Rwandě jsou nejrozšířenější kozy, jedna však stojí na místní poměry spoustu peněz, 30 000 franků (cca 905 Kč). V rámci dobytčích bank proto UNICEF poskytl ženám také kozy jako vstupní kapitál na začátku projektu. Až se jim dostatečně rozmnoží, dvě mladá zvířata vrátí a bude je možné poskytnout jiné potřebné rodině.
„Kdysi jsem také pěstovala mrkev a brambory, ale nevěděla jsem, jak zajistit úrodu po celý rok. Díky tomuto projektu také vím, jak je zelenina zdravá, většinu sklizně proto využijeme doma. Můj syn Laurent je zdravý – jen se podívejte, jak má naducané tváře,“ zdvihá chlapce vysoko nad hlavu jedna z členek „představenstva“ záložny.
Částky, které členky spoří, jsou nízké, zvlášť když zvážíme, jak drahé je ve Rwandě jídlo: například malá láhev vody vyjde na našich 22 Kč, kilo mouky, ze které se s vodou připravuje základní příloha ugali, stojí 15 Kč. I to je ale na místní poměry hodně, vždyť kvalifikovaný lékař v okresní nemocnici má plat okolo 6 000 Kč měsíčně. Ptám se sama sebe, jak tady vůbec dokážou přežít – ale přežívají. Je to však za cenu toho, že z jednotvárné stravy a kritického nedostatku proteinů 38 % dětí zaostává, fyzicky i mentálně.
V Gasabo to je však už jiné: ženy tady vědí, jak pěstovat zeleninu, vlastní prací si zajistí obživu, která je ohleduplná k místnímu prostředí, jejich děti nejsou nemocné a ještě dokážou ušetřit! Teď zbývá jen „maličkost“: projekt rozšířit po celé zemi..
Pavla Gomba
Hotově nebo kartou? České dilema mají skvěle vyřešeno i tam, kde byste to vůbec nečekali.
Na odpočívadle pod průsmykem Pelela se prohání čerstvý himálajský vítr. Aby ne, jsme ve výšce 3400 m n.m. a teplotní rozdíl oproti údolí je pořádně znát.
Pavla Gomba
Děti jako zrcadlo. I křišťálová koule.
1. červen patří dětem. Rodiče jim kupují pamlsky a každá obec, firma či obchodní centrum pro děti pořádají zábavu. Původní myšlenka, proč slavit „den dětí“, však byla jiná.
Pavla Gomba
České děti nežijí v bublině
Smích, štěstí a radostná bezstarostnost. Obraz dětství je tím zářivější, čím dále v čase se od něj nacházíme. Ve skutečnosti se však ve třinácti člověk může trápit úplně stejně jako ve třiceti.
Pavla Gomba
Jak se vybírá Dítě Česka
Řeknu to hned: těžce! Najít a ocenit nejaktivnější, nejinspirativnější a nejnadanější dítě v České republice je nejméně stejně náročné jako výběr osob pro udělení státního vyznamenání :o)
Pavla Gomba
Hodně nebo málo – voda je problém
„Takhle se to tady nedělá!“ Vzpomínám na ten káravý pohled, když mě ráno příslušník místní ochranky přistihl ve společné umývárně. Dodnes se stydím za to, že jsem při čištění zubů nechala vodu téct. Teď už kohoutek zavírám i doma.
Pavla Gomba
Česká republika, bravo
„Mír na Ukrajině. To by pomohlo nejvíc,“ zodpovídá moji otázku se znatelnou únavou v hlase Luděk Prudil, šéf pražských hasičů.
Pavla Gomba
Ideální Česko? Přání českých školáků vás překvapí.
Abych mohla chodit do školy. Vyučování až od devíti. Levnější sladkosti. Řídit auto od šestnácti jako v Americe. Chránit děti před chudobou a zlými lidmi.
Pavla Gomba
Dobročinost. Kde se to v těch lidech bere?
10 milionů korun pro rodiny samoživitelek. 1,5 milionu na kyslíkové koncentrátory v Indii. Letos v červnu Češi překonali vlastní rekord v dobročinnosti, když na pomoc obcím zasaženým tornádem poslali celou jednu miliardu.
Pavla Gomba
COVID dobro nezabil
„Tak děkuju.“ Jedenáctiletý Alex pomalu pokládá krabici s notebookem na stůl a snaží se, aby poděkování znělo co nejvíc suše a neutrálně.
Pavla Gomba
Chránit děti? Nebo práva pedofilů? V genech to není.
Na přechodu se třikrát rozhlédni, nehraj si se zápalkami, s cizími lidmi nemluv. Na těchto rodičovských pravidlech vyrostla řada z nás. V současné době však už tyto rady pro zajištění bezpečí dětí zdaleka nestačí.
Pavla Gomba
Veřejné sbírky: bič na poctivé a návod pro podvodníky
Známe to všichni: při čekání na zastávce vám znenadání kdosi pod nosem zachrastí kasičkou, abyste přispěl(a) na pejsky, kočičky, děti, nemocné, světový mír.
Pavla Gomba
Patří děti do školy?
V minulých týdnech pandemie koronaviru uzavřela brány škol pro neuvěřitelnou jednu miliardu tři sta milionů dětí celkem v 188 zemích světa.
Pavla Gomba
Čeho se vyvarovat, když s dětmi mluvíte o koronaviru
Radost z nečekaných prázdnin už v těchto dnech školáky nejspíš opouští. Většina škol a pedagogů rodiče každodenně zásobuje učivem a po uzavření sportovišť, kroužků a kulturních institucí je nutné děti zabavit jinak.
Pavla Gomba
Mnich. Střelec. Motorkář. Prostě správný chlap.
"Být budhistou je víc než vykonávat rituály a nedělat špatné věci," říká Wangdi a bez mrknutí oka, jen tak mimochodem, pravačkou prudce stočí volant, aby se vyhnul uvolněné krajnici nad příkrým srázem.
Pavla Gomba
Uprchlíkům dveře dokořán. V Africe!
První morální dilema mám hned v šest ráno po probuzení. V ubytovně v Kirehe nejde elektřina a neteče tady ani voda. Paní pokojská večer slíbila, že brzy ráno dá před každý pokoj kbelík s čerstvou vodou. Otevřu dveře – no jasně!
Pavla Gomba
Jak se natáčel nový díl televizního pořadu Na cestě
„Máš nějaký velký náplasti? Katka potřebuje zalepit ruku.“ V 5:30 ráno mě z polospánku během společné modlitby vytrhl hlas producenta a kameramana Vítka Bělohradského. „No jasně!“
Pavla Gomba
Noc v mužském klášteře
„Wow! Ty budeš spát v klášteře s šedesáti mnichy praktikujícími tantru?“ Údiv, starost, možná i touhu prožít totéž, to všechno jsem zachytila v hlase kamarádky, když jsem jí vyprávěla o plánech letošní mise do Bhútánu.
Pavla Gomba
Války byly, jsou a budou…
Vždyť to zjistí až za týden, když se letadlo vrátí bez nás, táhlo mi hlavou, zatímco jsem v rychlosti uhýbala vzrostlým dřevinám v buši. Když utíkáte před skupinou chlapů, kteří křičí a míří na vás puškami, není čas přemýšlet.
Pavla Gomba
Pracant, přítel, predátor: pan pes
„Psi by mohli být náš nejlepší vývozní artikl. Je to to jediné, čeho máme v Bhútánu hodně!“ Na téma psů uslyšíte v Bhútánském království spoustu vtipů. Rozhodně nejsou daleko od pravdy.
Pavla Gomba
Než si dnes zalijete čaj
Gorily v mlze, gorily v mlze... žádnou lepší asociaci z Rwandy krátce před pátou ráno prostě nemám. Pohoří Virunga, kde zooložka Dian Fosseyová zkoumala poslední horské gorily na světě, je odsud nějakých 70 kilometrů vzdušnou čarou.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3013x