Jak se vybírá Dítě Česka
Mnozí nad nimi mávají rukou. Žijí ve svých digitálních mikrobublinách, příliš rychle dospívají, málo se učí, nerespektují dospělé, myslí si, že všechno ví sami nejlépe. Takové názory občas zaslechnu, když přijde řeč na dnešní děti a mládež. Díky tomu, že mívám besedy na školách, od základních až po vysoké, tak vím, že to rozhodně neplatí obecně. Naopak, v Česku máme spoustu chytrých a talentovaných dětí, které jsou navíc i citlivé a vnímavé vůči svému okolí, pomáhají druhým a jsou pro své vrstevníky inspirací.
S mnohými z nich jsem se setkala, když jsem loni poprvé jako jeden z porotců vybírala vítěze v anketě Dítě Česka.
Tedy, řeknu vám, pročítat přihlášky byl pořádný emoční kolotoč. Člověk cítí velkou hrdost a radost z toho, kolik báječných dětí u nás žije. A potom, chtě nechtě, se někde v podvědomí začne srovnávat. Když se někdo podívá na můj životopis, není tam toho úplně málo. Z přihlášených kandidátů na Dítě Česka jsem ale dostávala pořádné komplexy méněcennosti :o) V patnácti výherci krajské matematické olympiády, současně hrají na tři nástroje, mluví čtyřmi jazyky – a ještě si najdou čas učit mladší děti plavání nebo dobrovolničit v hasičském kroužku. Mají můj obdiv! To já se v jejich věku zmohla ve volném čase tak akorát na psaní deníku a pouštění písniček Modern Talking.
Když dočtete přihlášky, nemůžete jen tak sedět. Nabije vás to takovou energií, že musíte jít okamžitě něco dělat. Něco velkého a pořádného, tak jako dělají kandidáti na Dítě Česka.
Ještě s jednou emocí se při hodnocení kandidátů musíte vyrovnat. Těžko se ubránit zoufalství z toho, že žádná z kategorií, ve kterých se rozhoduje – nadání, prospěšnost a inspirativnost, se nedá změřit ani zvážit, takže je opravdu těžké děti mezi sebou srovnávat. Naštěstí je břemeno rozhodování rovnoměrně rozloženo mezi všechny porotce. To, že každý z nich je ve svém oboru velkou autoritou, dává záruku, že porota všechny přihlášky pečlivě a odpovědně zváží a vybere toho správného, tu správnou.
Proč jsou projekty jako Dítě Česka tak důležité?
Protože každá společnost nastavuje a upevňuje svoje hodnoty tím, co veřejně oceňuje. Vojenský stát Sparta si cenil odvahy, věrnosti a statečnosti v boji, takže uctíval válečné hrdiny. Těm, kteří v boji padli, jako nejvyšší odměnu zaručil hrob na čestném místě a stélu s vlastním jménem. Středověk si cenil zbožnosti, takže zavedl svatořečení a možnost získat věčnou slávu zbožným životem a výjimečnými činy.
A co u mladých lidí oceňuje česká společnost?
Loňský ročník Dítěte Česka vyhrála 17letá Daniela z Prahy a 14letý Jenda ze Sokolova.
Daniela se chce stát lékařkou a přijít na to, jak vyléčit zatím neléčitelné neurologické diagnózy. Absolvovala několik programů na zahraničních univerzitách a ve volném čase závodně plave a poskytuje canisterapii se svým psem.
Jendovi jde také sport i učení, ze všeho nejvíc ho ale baví biologie. Během pandemie přišel s nápadem, jak pomoci zavřeným zoologickým zahradám, kterým chyběly prostředky na provoz. Sám vytvořil dvě únikové hry na počítači, díky nimž se pro zoo vybralo krásných 125 tisíc korun. V současnosti pracuje na virtuální ZOO Sokolov, protože skutečná zoologická zahrada ve městě (zatím) chybí. Až jednou vznikne, věřím, že Jenda bude jejím prvním ředitelem :o)
To nejlepší ale na vítězích ankety je, že jinak to jsou úplně „obyčejní“ teenageři.
Když jsem se byla letos na jaře podívat na základní škole Centrálka, kam Jenda chodí, nenápadně jsem u jeho spolužáků vyzvídala, jestli to není trochu otravné, mít mezi sebou někoho, komu jde ve škole úplně všechno a ještě je tak aktivní mimo. Jen s úsměvem zavrtěli hlavou: „Ne ne, spíš nechápeme, kde na to všechno bere čas!“
Se solidaritou to u českých dětí vůbec není špatné. Podle aktuálního výzkumu UNICEF se 9 z 10 dětí shoduje, že pomáhat ostatním je důležité. 45 procent uvedlo, že pomáhají co nejčastěji, podobná část (44 procent) se k tomu ale dostane jen málokdy. Častěji lidem ve svém okolí pomáhají dívky (50 procent) a děti žijící na Moravě (52 procent).
Já za každou přihláškou na Dítě Česka vidím ještě něco: skvělé rodiče a učitele - nejlépe obojí dohromady, kteří dítě podporují v rozvoji a chuti pouštět se do nových věcí. Jim patří největší dík za každého „správného“ mladého člověka.
Anketa Dítě Česka má ale jednoho velkého nepřítele. Je jím přílišná skromnost. Mnoho mých známých má doma nebo ve škole báječné kandidáty. Myslí si ale, že tyto děti nedělají nic výjimečného, jen to, co by se prostě „dělat mělo“. A to je škoda, protože samotná nominace je pro dítě a jeho okolí poděkováním a uznáním za to, co dělají.
Jednou z osobností, které mě fascinují, je Albert Einstein. Když se ho novináři zeptali, co má v lidském konání největší smysl, mohl uvést spoustu věcí. Posunování hranic lidského vědění. Rozvoj techniky. Výzkum dalekého vesmíru. On ale řekl: „Jenom život žitý pro druhé má smysl.“ I o tom anketa Dítě Česka je.
Letošní nominace jdou v těchto dnech do finále a já se moc těším na přihlášky. I když vím, že se opět budu zmítat mezi vlastními komplexy, zoufalstvím z odpovědnosti při výběru a také radostí a hrdostí nad tím, jak báječné mladé Čechy a Češky mezi sebou máme.
Pavla Gomba
Hotově nebo kartou? České dilema mají skvěle vyřešeno i tam, kde byste to vůbec nečekali.
Na odpočívadle pod průsmykem Pelela se prohání čerstvý himálajský vítr. Aby ne, jsme ve výšce 3400 m n.m. a teplotní rozdíl oproti údolí je pořádně znát.
Pavla Gomba
Děti jako zrcadlo. I křišťálová koule.
1. červen patří dětem. Rodiče jim kupují pamlsky a každá obec, firma či obchodní centrum pro děti pořádají zábavu. Původní myšlenka, proč slavit „den dětí“, však byla jiná.
Pavla Gomba
České děti nežijí v bublině
Smích, štěstí a radostná bezstarostnost. Obraz dětství je tím zářivější, čím dále v čase se od něj nacházíme. Ve skutečnosti se však ve třinácti člověk může trápit úplně stejně jako ve třiceti.
Pavla Gomba
Hodně nebo málo – voda je problém
„Takhle se to tady nedělá!“ Vzpomínám na ten káravý pohled, když mě ráno příslušník místní ochranky přistihl ve společné umývárně. Dodnes se stydím za to, že jsem při čištění zubů nechala vodu téct. Teď už kohoutek zavírám i doma.
Pavla Gomba
Česká republika, bravo
„Mír na Ukrajině. To by pomohlo nejvíc,“ zodpovídá moji otázku se znatelnou únavou v hlase Luděk Prudil, šéf pražských hasičů.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Neapol zasáhlo zemětřesení o síle 3,9. Ohnisko se nacházelo na svahu sopky Vesuv
Oblast kolem sopky Vesuv nedaleko jihoitalské Neapole v sobotu ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9....
Veřejnoprávní média by neměla mít zisk z reklamy, zní z Asociace komerčních televizí
Mediální manažerka Klára Brachtlová už rok stojí v čele Asociace komerčních televizí (AKTV). Tu...
Bystroň tvrdí, že balíčky od Ruska nedostal. Stěžuje si, že se stal obětí kampaně
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti článku magazínu Der Spiegel,...
Kanada přispěje české iniciativě na dělostřeleckou munici. Přidá i na drony
Kanada poskytne další peníze na ukrajinskou výrobu dronů a na českou iniciativu, jejímž cílem je...
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3013x